Odstíny života- Lucy Adams

22. srpna 2011 v 10:05 | Colette |  Knihovnička
Tak jsem si řekla, že sem budu přidávat vše, co přečtu a nejen to, co mě ohromí :) Na tuto knížku jsem narazila také čistě náhodou a...vážně povedené počtení.











Napsala ji češka Lucie Adamová, které je 19 let. Už kvůli tomu jsem tu knížku musela přečíst- nabrat trochu inspirace a podívat se, jak píší jiní mladí spisovatelé povídky bez světa HP. Na to, že je autorka tak mladá to byl vážně vynikající příběh, krásné provedení, citlivý, v sympatickém prostředí. Spisovatelka má zvláštní lehký styl psaní, který jsem ještě nikde neviděla, a snad i proto se kniha pro mě stala zajímavou. Často jsem se u ní hodně nasmála, často na mě s ní padl smutek. Do lehkého děje, převážně o lásce, jsou zakomponované dechberoucí úseky, úžasně moudré, ne tak moudré, že by nad tím autorka musela sedět a přemýšlet, jak to jako sesmolí- je z toho cítit, že je ta moudrost v ní, a někdy prostě vyleze na povrch, když dostane příležitost.
NAPŘÍKLAD:
Protože bez ohledu na to, co děláme, kým jsme, živí nebo mrtví- všichni chceme jen jedno. Nebýt na tomhle zvráceným světě sami.

Příběh Alexandriny Avitalové začíná okamžikem, kdy ji v den jejích devatenáctých narozenin zabijí. Probudí se však do jiného světa. Vlastně, ne že by se sand chtěla probudit, je násilně vtažena do světa plného zla, prohnilého až do morku kostí, kde se to hemží vlkodlaky, upíry, a spoustou odporných nadpřirozených potvor. Alexandrinu si vybrali tamější bohové jako spasitelku jejich světa. Je prý předurčena je zachránit. Stane se Lovkyní, dostane nadpřirozené vlastnosti a bohové jí prostě jen tak vyplivnou do jejich zvráceného světa, s meči za opaskem a ať si poradí.
S tím se Alex dlouho nechce smířit, stýská se jí po rodině a lidech, které znávala, stýská se jí po minulém životě. Je to velmi drzá, rozmazlená a vzpurná dívka, zahořklá tím, co se jí stalo, odmítá s bohy spolupracovat, odmítá jejich rozkazy a stojí si za tím, že i po své smrti má právo za sebe sama rozhodovat. S tím však oni nesouhlasí a zacházejí s ní jen jako s nástrojem. Plány jim ovšem Alex překazí, když se seznámí s Gabem, který ji zachrání před Ghúlem. Nabídne jí útočiště ve vile, kde bydlí spolu s dalšími dvěma lovci, čarodějnicí a vlkodlakem, který touží se napravit (asi jako Lupin)- a který hlavně touží po Alexandrině, po jejím těle a po její krvi.
Postupem času se Alex do Gaba zamiluje a on do ní, jenže Alexandrin boží průvodce Liam ji jednoho dne moc mile navštíví s nožem na jejím krku a pohrozí jí, že jestliže se bude i nadále stýkat s Gabem, budou muset jejího přítele...odstranit.
A co má Alexandrina dělat, jak si s tím proboha poradí? Je vytržena ze svého hrobu a hozena do cizýho světa, kde má bojovat s těmi nejodpornějšími příšerami, kde je pouhou věcí. Do jejího nového života vnese alespoň nějakou utěšující naději, že není sama, Gabe. A teď mu má jít stranou, kvůli jeho bezpečnosti.
Jenomže Gabe nic nechápe a pochopit ani nechce.

Velmi dobrá kniha, která se mi doopravdy zalíbila, i když konečný pocit není zdaleka tolik silný, jako u jiných. Je to počítám- kniha na pokračování, ale další díly ještě nebyly napsané.
Určitě bych vám ji doporučila, jelikož mimo nového příběhu poznáte i velmi chytlavý a nenucený autorčin styl, na kterém si velmi cením jeho jednoduchosti- a přitom jsou tam všechny potřebné detaily, takže se nudit zaručeně nebudete.
Možná jen zezačátku :P

Příklad stylu Lucy:
Ona napíše:
Byla tam tma. A zima. Taková tma, až se mi z toho zatočila hlava a měla jsem pocit, že se strachy snad pozvracím.

Jiný by napsal:
V kobce byla neuvěřitelná, černočerná tma, neviděla jsem ani na krok před sebe, profukovalo tam a bylo cítit zatuchlinou a starým dřevem. Udělalo se mi z toho všeho děsně špatně, nebyla jsem připravená k boji.

No řekněte, není si to podobně už tak dost?

POZNÁMKA: Občas mi to připomínalo Stmívání, ale to bude tím, že jsem asi moc alergická na upíry :DD
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Clarett Clarett | Web | 22. srpna 2011 v 11:05 | Reagovat

Počkat, počkat - teď mě mateš. Je to češka? V nadpisu máš Lucy Adams a pak o ní mluvíš jako o Lucii Adamové. :-)

Zápletka mi trochu připomíná ten film od Petera Jacksona "The Lovely Bones" (nevím, jak je to česky)... Ale upřímně bych to nečetla. Smrt je pro mě téma vlastně vyřešené; respektive nevím, jak to celé bude, ale pevně věřím, že to bude radostné setkání se Stvořitelem. A to už je věc, která se mě tak hluboce dotýká, že jistě chápeš, že podobné příběhy pro mě nemají žádný smysl...

Uvědomuju si, že na čtení teď nemám moc času. Naposled jsem přečetla pravděpodobně druhý díl Kosmické triogie od Lewise a Pět jazyků lásky od Chapmana (to je knížka o manželství :-)))) a chystám se dorazit Silmarillion. Na ten se upřímně těším, ale chci se pak vidět na gymplu... to asi půjdou Tolkien, Lewis a takoví mí milovaní do kopru. Aspoň do příštích prázdnin.

Ale docela bych od Tebe uvítala nějaký tip na knížku, na nějakou dobrou fantasy (na Zlodějku knih myslím, nemysli si :-))... Tak mě teď napadá, že jsem kdesi nedávno zahlédla třetí díl Sta tajných dvířek. Měj pěknou obálku. :-)

2 Colette Colette | Web | 22. srpna 2011 v 12:04 | Reagovat

Ona JE to Lucie Adamová, ale dala se přejmenovat, vlastně si udělala takové ´spisovatelské jméno´.

Pevné pouto, aned roztomilé kosti :DD, jsem jako film neviděla, ale četla jsem to a upřímně...jsem se u toho šíleně nudila. Rozhodně to jako Pevné pouto není, to je něco absolutně jiného, Pevné pouto je o tom, že se ona hlavní hrdinka dostane do nebe a odtamtud sleduje, jak se řeší případ její smrti a jak žije její rodina. Možná až budu starší, pochopím to, ale ta kniha mě doopravdy nebavila.Ano, něco do sebe měla, ale ne tolik, abych si ji oblíbila.

3 Neriah Neriah | Web | 23. srpna 2011 v 13:05 | Reagovat

Tuhle knihu si chci už dlouho přečíst. Budu si ji ale muset koupit, protože u nás ji mají pouze v okresní knihovně a to bych se k ní mohla taky dostat až za pár let. :D

Jsem ráda, že existují i nějaké české autorky, je fakt, že těch píšících fantasy moc neznám...

Děj mě sice tolik nezaujal jako u některých jiných fantasy knih, jsem ale prostě zvědavá na autorku, která je jen o rok starší než já. A taky mám ráda vlkodlaky.

Další díly vyjít mají, zatím jsou ale v nedohlednu. Nevím ani, jestli se na ně mám těšit, takže se nechám překvapit.

Upíry mám ráda, ale nesmí to být ti ze Stmívání - to se pak totiž histericky chechtám a chce s mi umlátit všechny ty upištěné holčičky milující Edwarda...

4 Clarett Clarett | Web | 25. srpna 2011 v 13:59 | Reagovat

[2]: Lovely bones - taky mě ten název vždycky nutí k úsměvu. :-)))

5 Barbora Barbora | 31. prosince 2011 v 18:53 | Reagovat

Knihu právě čtu a nemůžu se od ní odtrhnout. Je to zvláštní jak píše pocity jakými vidí svět. Jsem ráda, že mi ji ježíšek Přinesl :-)

6 Jana Jana | E-mail | 9. března 2013 v 12:38 | Reagovat

Ta knížka je fakt boží!!! :) Přečetla jsem jí ani né za 2 dny :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama